21 týdnů / Podněty (epizoda 4.)

Přátelé,

Tento příspěvek bude krajně příjemný.

Když jsem přemýšlela, co mě pálí, jedním z dalších bodů bylo to, že někdy mi už mateřská intelektuálně nestačí.

Byl to ale vlastně jen takový povzdech, který mě vlastně ve skutečnosti moc netrápí, protože jak říká babička Hanáková (Taková normální rodinka) "ale děti moje, to přece není vůbec žádný problém".

Je to zcela prosté: Cestou z nudy je, ZAJISTIT SI PODNĚTY.

Myslím, že to se týká drtivé většiny žen na mateřské, která přesahuje půl roku. Z mé zkušenosti je nejhorší druhá půlka roku, kdy dítě už notně chce zkoumat svět, ale mnohdy mu ještě jeho vlastní tělo klade překážky. Zároveň dostane strach, že máma zmizí, takže se k ní pne jako okrasná růže a maminka si náhle může začít připadat poněkud "přesycená". K tomu si s dítkem v tomto věku ještě člověk moc "nepoklábosí". No zkrátka, vzpomínka na dospělost a rozvinutou řeč je v nedohlednu a máma hledá, jak se vrátit "mezi lidi". Vidím to i na hřištích a v kruhu maminek. Nové mámy obvykle začnou toužit po intelektuálním kontaktu právě kolem 7-10 měsíce (tím nemyslím červenec, přátelé...).

Je ovšem naprosto jedno, jestli se to přihodí už po 3 měsících nebo až po 14.

Jakmile to nastane, je potřeba to řešit.

A přátelé, chození jednou týdně do dětského sekáčku a pátrání po novém úlovku NENÍ uspokojivý přísun podnětů.

Co jím je?

- v souhrnu vše, co na člověka působí.
Fyzikálně (třeba voda v bazénu), intelktuálně (nová převratná příručka nakladatelství MELVIL) i emočně (písnička, kterou nemůžete dostat z hlavy).

Co je tím správným přísunem podnětů pro mě (nebo to aspoň stojí za zkoušku)?

- mohla bych chodit s dětma cvičit na gymnastiku (zahájeno, budeme pokračovat);

- mohla bych jezdit s dětmi plavat (zatím jsem ještě uspokojivě nedomyslela, jak to provedu se DVĚMA neplavci, ale makám na tom);

- chtěla bych časem najít nějaké tancování (sólo - orientální, jazz dance, line dance nebo co já vím, co tu najdu v nabídce);

- čtu blogy, ty jsou v tomto ohledu fajn, lepší než denní tisk (který už nečtu), doplňuju o Facebook, abych byla v obraze, co čtou ostatní

- postupně se třeba dostanu ke knížkám, co jsem měla v plánu číst, až si je koupím a přivezu z Čech;

- píšu (můj muž by nejspíš konstatoval, že celé dny..., neboť mě vidí s tabletem v ruce, kdykoliv dorazí domů z práce i když jde spát, a během jeho nepřítomnosti se na blogu vynořují nové příspěvky, o kterých hádám nevěří, že je mají na svědomí trpaslíci);

- občas si zapnu rádio a naladím nějakou "pecku" z 80.let, která mi pak rotuje tři dny v hlavě.

Přátelé, to mi (momentálně) stačí.

Pokud nutně potřebujete vědět, proč nečtu noviny, samozřejmě vás o to neochudím ;-)

Mimochodem, shodou okolností (neboli jak mozek vyhledává - to je vám fofr) jsem výjimečně nedávno, těsně před vyhozením místních tiskovin (co chodí zdarma do schránky), zahlédla pár zajímavých titulků (které mě přiměly k bleskovému přečtení).

A tak jsem se dozvěděla, proč v naší ulici hořelo.

Kabely. 

Se samovznítily.

Ani konvice, postavená mimo napájecí podstavec, ten dům nezachránila...

Tak to vidíte.

Jak se (na mateřské i mimo ni) co do podnětů (nejen) intelektuálně zabezpečujete vy?

Díky,

Š.